Vybíravost je schopnost odolat pokušení v nadějí, že později přijde něco lepšího.

Prosinec 2013

Inspirace!

30. prosince 2013 v 11:33 | beautiful sick mind |  Témata týdne
Jakožto kreativní duše sbírám inspiraci odevšad, kde se jen dá. Už jako malá jsem si z knihovny odnášela nevjvíc knižních titulů, které obsahovaly v názvu slovo "vyrobit". Dnes je to o moc jednodušší. Člověk nemusí nikam chodit a inspirace k němu přijde sama. Inspirace číhá dokonce i na tom přiblblém facebooku, za což jsem mu velmi vděčná. Díky tomu jsem si nejednou praktickou věcičkou zařídila pokojíček, vyrobila spoustu náušnic, pomalovala a rozstříhala spoustu triček, upekla nespočet dortů a vyrobila nejeden pěkný narozeninový dárek a udělala radost nespočtu lidí.


Ale co mě ale inspiruje k psaní? To je snadná odpověď! Láska. Nikdy mě nic tolik neinspirovalo k literární tvorbě jako hlava v oblacích, nebo bolavé srdéčko. Ale tak je to asi u spousty lidí. Tu a tam se stane, že na mě vybafne inspirace zpoza rohu v sámošce, ale pravidlo to rozhodně není. Zato láska..u té je to víc než jisté ;)

Bouřlivý rok

30. prosince 2013 v 1:08 | beautiful sick mind |  Témata týdne
Snad za to můžou erupce na Slunci, či konec světa, který se nekonal, ale tenhle rok byl nacpaný událostmi až k prasknutí. Tak se na to podívejme:

Milostný život:

Počet kopaček, které jsem rozdala: 1
Počet kopaček, které jsem dostala: 1
Počet mužů, se kterými jsem se náhlém mozkovém zatmění sexuálně sblížila: 8
Počet žen, se kterými jsem experimentovala: 2
Počet nově navázaných vztahů: 1

Tedy stručná rekapitulace. Rok a půl jsem se pachtila ve vztahu, který mě nudil a ubíjel s klukem, kterého jsem nemilovala a následně 3 x podvedla. Pokaždé s jiným. Poté, co jsem se do toho posledního zamilovala jsem se s ním konečně(!!) rozešla. Následné kopačky mi rozmasakrovaly mozek na fašírku a tak jsem se zůčastnila švédksé trojky s nejlepší kamarádkou a jejím přítelem. Následně jsem se vyspala s klukem, který mě v nejmenším nepřitahoval s příslibem nezávazného sexu. Poté co odjel do Amsterodamu jsem upadla do sexuální deprivace, kterou jsem si léčila několikadenní masturbací. Po začátku semestru jsem se zbouchala do stavu, kdy jsem se líbala se spolubydlící a tentýž večer jsem se ve sprchovém koutu na koleji vyspala s kamarádem z pátého patra a následně předstírala alkoholovou amnézii.
Následovalo prozření, sypání popela na hlavu do jakých sraček jsem se to dostala a poznání nové lásky, kterou jsem si zcela "logicky" zakázala z obavy, že si tak úžasně milého a hodného kluka po tom rodeu, co jsem prováděla, nezasloužím. Ale zákazy jsou od toho, aby se porušovaly a tak se ze mě ke konci roku opět stala zadaná, uvědomněla, vyřáděná, po uši zamilovaná a o nesmrtelnosti jejího vztahu přesvědčená žena.

Vzdělání a kariéra:

Počet škol, které studuji: 1
Počet do teď dosažených kreditů: 70/180
Počet hodin strávěných na povinné školní NEPLACENÉ praxi: 450 (nepočítám loňskou..)
Počet porozených dětí: (samozřejmě ne mých!): 6
Počet brigád: 1

V kostce. Zdárně jsem se probojovala do druhého ročníku porodní asistence, tudíž jsem se konečně dostala na porodní sál. Porodila jsem 6 zdravých miminek a zažila pocit naprostého psychicko-fyzického vyčerpání, když jsem se pokoušela skloubit praxi, učení na zkoušky v předtermínu a přivydělávání na brigádě, kterou se mi zázrakem podařilo sehnat. Přes den dělám v kavárně a přes noc o víkendu sbírám sklo na místní diskotéce. Zvolila jsem si téma a vedoucího bakářské práce.

Rodina a přátelé:

Počet nových nevlastních sourozenců: 2
Počet nových přátel: 4
Počet návštěv u příbuzných: čím dál méně
Počet osob, se kterými chci zestárnout: 1
Počet dětí, které plánuji: 2

Stručně. Prakticky jsem se odstěhovala do Plzně a domů už skoro nejezdím. Pojem domov pro mě už dlouho neznamená místo, kde bydlí maminka a tatínek. Máma opustila tátu a našla si nového přítele, se kterým se odstěhovala. Já zůstala bydlet s tátou, který si rok na to našel novou přítelkyni, která na mě prakticky nepromluví, ačkoli tvrdí, že mě má ráda a je v podstatě moc hodná, se dvěma dceruškami, oběma rozmazlenými, že je škoda mluvit. Starý byt, který jsem nazývala domovem se dal do pronájmu a táta bydlí u ní. V rodném městě nemám kde spát, protože v jednom bytě je málo místa a v druhé je přeplněno. Proto jsem se rozhodla na stálo zůstat v Plzni a jednoho dne si koupit baráček na hypotéku, kde chci založit rodinu a do sedmadvaceti mít první dítě. Krom toho jsem se seznámila s novými fajn človíčky, se kterými jistojistě ještě zažiju spoustu věcí, se kterými se s vámi ráda podělím =)).

Uuuuuf.. no je to síla, co? Ale aspoň je to ze mě venku. A jaký byl Váš rok?

Balada o smutném verši

29. prosince 2013 v 20:39 | beautiful sick mind |  Básničky z pošahané hlavičky
V jednom koutě zapadlém,
jen málo lidí o něm ví,
nijak jinak než vždy po svém,
žil jeden chlapec prazvláštní.

Tenhle chlapec dívku hledal,
co lásku by mu oplatila,
osud mu však příliš nepřál,
každá ho jen zradila.

I rozhodl se tenhle mladík,
a jak řek, tak udělal
všechen žal že snese papír
a tak smutné básně psal.

Jak šly roky pořád dál,
uvykl on tomu,
stále verše smutné psal
broukal si v barytonu.

Však jednoho dne přišla změna,
on znovu štěstí okusil,
jemu do života přišla žena,
a srdce její uloupit se pokusil.

Dlouho tahle cizinka
lásce vzdorovala,
pak přišla slabá chvilinka
i ona se zamilovala.

Bylo jí s ním tak moc krásně,
že o lásce psala,
od něj se však žádné básně
nikdy nedočkala.

"Promiň mi to" řekl tiše,
"já jsem prostě takový,
neumím psát krásné verše,
dokud srdce nebolí."


Zloděj srdcí

29. prosince 2013 v 20:37 | beautiful sick mind |  Básničky z pošahané hlavičky
Do života ses mi vkrad
pomalu a nenápadně,
to nejcennější si ukrad
a mě je přesto krásně.

Byla jsem chycena,
jak ryba v síti,
tak náhle spasena
tvým pouhým bytím.

Jsi hudba mého života,
melodie v uších znící bez ustání.
Jsi poslední ztracená nota,
s tebou už život není jen přežívání.


Vánoční zázraky se přece dějí

29. prosince 2013 v 15:55 | beautiful sick mind |  Blah, blah
Je to dlouhá historie. Malá, naivní třináctiletá dívenka, která si čerstvě zřídila profil na libimseti.cz se před Vánoci chtěla zabavit a tak se dala do řeči s klukem zhruba ve stejném věku. Ani jeden z nich si od toho zpočátku nic nesliboval, až do té doby, kdy se do něj ta malá naivka platonicky zamilovala. Psali si každý den a jejich vztah byl pořád vřelejší a vřelejší až to i on začal cítit stejně. Bohužel je dělila dálka, která bránila jejich setkání. Nakonec se přeci jen skoro po dvou letech platonické lásky setkali. V ten moment, kdy ho poprvé uviděla, věděla, že už navždy bude součástí jejího života. Svým způsobem.
Zní to krásně, že? Jenomže ten kluk nakonec zatoužil po něčem opravdovějším a našel si přítelkyni, která o jeho platonickém vztahu s dívkou z chatu neměla valné mínění. A tak skoro na 5 let téměř přerušili kontakt. Ale jak tomu tak bývá, nic netrvá věčně a tak se i jejich vztah po čase rozpadnul. A tak se opět po tak dlouhé době setkali. A jestli mi rozumíte, nebylo to v tak platonickém slova smyslu, jako tomu bylo poprvé. Chlapec z toho ovšem začal mít výčitky svědomí. Měl pocit, že svou bývalou přítelkyni zradil, i přesto že ho opustila a rozhodl se znovu usilovat o její srdce. Tenhle jeho plán bohužel zahrnoval i jednu dost nemilou skutečnost. A tou bylo rozhodnutí, že musí již prve zmíněnou dívku vytěsnit ze svého života. Proto spřetrhal veškerý kontakt, vymazal ji z přátel i z telefoního seznamu..

Jistě jste všichni pochopili, že zmíněná dívka jsem já. I tak jsem se skoro po třech měsících, kdy mě vyškrtl ze svého života odhodlala, že mu přeci jen popřeju krásné Vánoce. Odhodlávala jsem se tak dlouho, až jsem mu napsala skoro v jednu ráno. A i přes to mi odpověděl! =)) Popřáli jsme si krásné svátky, pověděli si, co je u každého nového a zakopali válečnou sekere. Možná samotné Vánoce za moc nestály, ale zázraky se evidentně pořád dějí =)

Stárnu, nebo už to není to co býlvalo?

24. prosince 2013 v 22:48 | beautiful sick mind |  Blah, blah
Tak další Vánoce za náma a i přes mou zarputilou vánoční náladu se mi zdá, jako by ani nebyly. Asi proto, že už netrpělivě nečekám až maminka začne smažit řízky, aby už konečně mohl dorazit Ježíšek. Nejspíš jsem si všechnu vánoční atmosféru vyplýtvala na naše předvánoce s drahým a mou milovanou spolubydlící.
A o tom bych Vám vlastně pověděla mnohem raději. Po neskutečně dlouhé dvanáctce na porodním sále ve fakultní nemocnici v Plzni jsem se zcela bez energie došourala na kolej. Tam už moji milovaní dobalovali poslední dárky a začali s přípravami štědrovečení večeře. Nakonec jsme společnými silami vytvořili řízky se šťouchanými bramborami se slaninou a smaženou cibulkou. To aby to bylo něčím naše a jiné =). Po večeři jsme sebrali dárky, nalili svařák do termosky a vydali se na náměstí k vánočnímu stromečku, abychom si společně rozbalili dárky.
Zima byla jak v Rusku, ale stálo to za to =). Opět jsem se přesvědčila o tom, že mám toho nejpozornějšího manžílka, který se nesnížil ke kupování šperků na jistotu, ale opravdu posouchá, co mu říkám a hlavně.. pamatuje si! A tak jsem dostala rukavice se speciálními vlákny na dotykový display, aby mi už nemrzly moje zledovatělý ručky, když potřebuju někomu napsat, nebo zvednout telefon, když je venku mínus sto padesát a k tomu bezdrátovou myšku, která mi skvěle ladí k notebook. A od spolubydly stojánek na náušnice ve tvaru motýlků, protože jich mám asi milion a nemám je už kam dávat =D.
A pak už mě čekalo jen úžasné váleníčko u manžílka doma =)). No uznejte.. tohle se jen těžko překonává.
Ale možná je to jen tím, že mi chybí ty naše rodinné dýchánky, kdy jsme se sházeli jako celá rodina včetně tety, strejdy, babičky, dědy a bratránků. Jenže to už je všechno pryč, od té doby, co se naši rozvedli, slavím Vánoce na dvakrát a letos dokonce na třikrát. To jednoho otráví, dokonce i takového vánočního nadšence, jako jsem já..

Život v pohádce

22. prosince 2013 v 23:50 | beautiful sick mind |  Blah, blah
Navzdory tomu, že mezilidské vztahy jsou pro mě asi ta nejsložitější věc na světě, mi teď všechno přijde až podezřele jednoduché. Ne vážně! Není za tím žádná skrytá sarkastická poznámka, až se tomu sama divím. To je asi tak když se cynik po dlouhé a velmi očekávané době opravdu zamiluje.
A kdo že je za tento snový přízrak zodpovědný? No přeci můj nejúžasnější manžílek! No dobře, do svazku manželského máme ještě dost daleko, ale poprvé v životě mám pocit, že jsem našla to "NĚCO", co jsem tak dlouho hledala. Osobu, se kterou si dokážu představit budoucnost v časovém horizontu delším než několik měsíců, jak je u mně zvykem.
On je pro mně jako 13. komnata. Baví mě zkoumat ho každý den do nejmenších detailů a přeci vždycky najdu nějaké temné zákoutí, o kterém jsem předtím neměla ani ponětí. Do některých koutů mě záměrně nepouští a i když tím mě- nejzvědavější osobu na téhle planetě- dovádí k šílenství, vím, že to prostě patří k jeho úžasné osobnosti a všechna ta nevědomost mě udržuje v úžasném napětí.
Miluju na něm, jak uvažuje naprosto odlišně než většina lidí (včetně mě), co znám a přesto jsme si tak hrozně podobní. Je to jako žít v pohádce, kterou napsal ten nejúžasnější spisovatel. Sám život.

Hudební osvěta

7. prosince 2013 v 10:44 | beautiful sick mind |  Blah, blah
Poslední dobou narážím na spoustu úžasných kapel, o kterých jsem neměl ani zdání, že existují a dle mého názoru je jich pro Českou republiku trochu škoda. A největší škoda je, že nejsou pořádně známé ani u nás. A jak, že jsem se o nich dozvěděla já?

Minulý týden se v mém rodišti konala "rock night", kterou pořádal můj kamarád, který sám hraje v jedné unknown kapele. Bohužel kvůli našim neskutečně idiotským spojům do míst mého bydliště jsem musela odejít ještě dřív, než vůbec začali hrát. Což mě sice neskutečně mrzí, jelikož to byl hlavní důvod, proč jsem tam vůbec jela, ale nakonec se ukázala, že i přesto se mi návštěva vyplatila. První dvě kapely mě dokonale uchvátily. Stylově si byly velmi podobné a v obou zpívala zpěvačka. Navíc ta muzika ve mě vyvolala vlnu nostalgie, jelikož přesně tohle jsem poslouchala v období svého velmi bouřlivého dospívání =)).

Tady jsou odkazy na bandzone, abyste se taky mohli pokochat a rozšířit si své hudebné obzory ;) a navíc přihazuji videoklip již zmíněné kapely, kterou jsem si musela nechat nedobrovolně ujít.




Hned další týden na to jsem se nechala svojí spolubydlící vytáhnout na koncert další mě naprosto neznámé kapely, za což se mi dostalo velmi káravého pohledu a válečného rozkazu "Do Anděla!!" (na vysvětlenou- Anděl je music bar, kde ona hudební akce odehrávala). A ještě, že tak! Hudební zážitek dokonalý! Jen ta ranní kocovina už tak dokonalá nebyla, ale stálo to za to. A kom, že je tedy řeč?



Tak přeji příjemný poslech a snad se vám taky zalíbí =)

První předvánoční nadělení

6. prosince 2013 v 22:09 | beautiful sick mind |  Blah, blah
Vánoce jsou tady, Vánoce jsou tady! Coca colu si vychutneeeej! =D Ano maličko mi hrabe. Ale jenom trošilinku =P.
Ve středu jsem si opt navodila vánoční atmošku, když jsme se byli podívat na šesté narozeniny nákupního centra Plaza. Připravili si videomapping show a dechberoucí ohňostroj s hudebním podkladem. Skoro i slzička ukápla. Kdyby někdo nevěděl, co je videomapping, tak sem dávám pro představu video =)
Pak jsme si byli konečně v poklidu prohlídnout náš nádherný vánoční stromeček na náměstí a konečně jsem si koupila i to trdlo! =D A rozhodli jsme se, že spolu s manžílkem sepíšeme dopis pro Ježíška a hodíme ho spolu do schránky tomu určené a slavnostně se políbíme pod jmelím =D.
http://www.mojestarosti.cz/poradna/images/mconsult/images/1323541934_LUD278eab_jmeli_pr.jpg
Dnešek byl opět ve znamení předvánočních příprav. Hned ráno mě za oknem přivítala čerstvá sněhová nadílka. Nejsem sice fanoušek zimy a mnohem radši mám léto a sluníčko, ale je fakt, že sníh v období Vánoc je nejen potěcha pro oko, ale i jeho nedílná součást.
Není se tedy čmeu divit, že mě popadla nákupní nálada. Tohle je jedna z věcí, kterou miluju a zároveň nenávidím. Naprosto přesně vím, oc bych všem chtěla koupit, ale moje finanční porstředky mi to jaksi nedovolují. Protože bych chtěla koupit všechno nejlepší a nejkrásnější. Ten výraz v očích, když někomu dáte něco, po čem dlouho toužil, nebo mu vyloženě padne do oka na první pohled je k nezaplacení. Bohužel pohled do peněženky po takovém nákupním šílenství není až tak příjemný. Já jsem se prostě měla narodit jako Ježíšek =D. A byla bych ten nejlepší na světě! =D

http://museumsofcanada.com/CategoryImages/headerImage_en_113.jpg

Jako největší oříšek se zdál být dárek pro mého drahého, ale nakonec se ukázalo, že jsem toho vymyslela tolik, že teď nevím, co bych koupila dřív. Nejradši bych koupila všechno, jenže to bych do něj investovala tolik peněz, že bych se zadlužila na celý příští rok. Rozhodovala jsem se asi mezi pěti dárky a nakonec jsem koupila úplně jiný =D. Klasika.
Mamince jsem koupila tričko s jejím znamením zvěrokruhu a tatínkovi jsem koupila voucher na tříchodovou večeři pro dvě osoby pro něj a jeho přítelkyni ;). A nakonec mojí spolubydlící a nejlepší kamarádce jsem koupila termohrnek z její oblíbené kavárny "Crosscafe" protože jí ten starý prasknul =)).


Tak už jen zabalit a šoupnout pod stromeček =)) Jucheeej =D

Christmas rush

4. prosince 2013 v 14:49 | beautiful sick mind |  Témata týdne
Pro většinu lidí je advent ve znamení závodu s časem a bojem s penězi, spíš než období klidu a pohody. Což je škoda.
Ani já nejsem výjimkou a přesto, že mám Vánoce opravdu ráda, ani mně se stres z vánočních příprav obloukem nevyhnul. Jelikož jsem v praxi přestoupila na porodní sály, kde se dá mluvit o všem, jen ne o klidu a pohodě, mám stresu nekonečnou zásobu. Ovšem notná dávka adrenalinu ještě nikoho nezabila a já ji naopak svým způsobem potřebuju. Navíc ještě chodím do druhé práce, abych si přivydělala nějakého floka navíc, jelikož z mých odpracovaných 255ti hodin v nemocnici neuvidím ani korunu. Ale já to přeci dělám pro potěchu ducha, nikoli ze zištných důvodů, že? =P
A když už si konečně najdu chvilku, trávím čas "hovněním" se svým drahým a náležitě si to užívám. K mé hrůze budu muset do programu vmáčknout ještě učení na zkoušky v předtermínech, které jsem si statečně zapsala a nákup dárků. Něco mi říká, že tohle není v lidských silách.
http://cdn.vectorstock.com/i/composite/29,82/christmas-rush-vector-102982.jpg
http://cdn.vectorstock.com/i/composite/29,82/christmas-rush-vector-102982.jpg
http://cdn.vectorstock.com/i/composite/29,82/christmas-rush-vector-102982.jpg
Něco mi říká, že tento problém nakonec vyřeším nákupem přes internet. K čemu je pak moderní doba, kdybychom ji náležitě nevyužili, že? =P I když tím dostáváme zaměstnance české pošty do značně nejednoduché situace. Tímto se všem zmíněným omlouvám! Už se nemůžu dočkat, až je budu všechny zabalovat. To je asi moje nejoblíbenější činnost před Vánoci. Dokonce jsem přemýšlela, že bych si našla brigádu v nějakém z těch velkých obchoďáků, kde si můžete nechat zabalit dárky =)). Jooo to by bylo žůůžo =P.
http://farm3.staticflickr.com/2529/4177640524_8df90598a8_z.jpg
Ale zpět k adventu. V neděli jsem se statečně vydala do víru velkoměsta, abych se spolu s miliardou dalších lidí, odhodlaných zašlapat mě do země jako vypálenej vajg, podívat na slavnostní rozsvícení vánočního stromečku na náměstí. Odnesla jsem si dost smíšených pocitů, ale vánoční nálada kolem nich projela jen rychlíkem. Tak jsme s manžílkem zkonstatovali, že se na něj půjdeme podívat koncem týdne, kde nám nebude ve výhledu překážet spousta zbytečně přerostlých lidí (což je každej druhej vzhledem k tomu, že ani jeden z nás nedosáhne na tříbarevnou zmrzlinu v nejvyšší poličce v chlaďáku plzeňského Kauflandu) a od trdelníku nás nebude dělit desetimetrová fronta.

Ale mě od vánoční nálady nic neodradí =) a tak si vesele dál vyhrávám na koleji vánoční písničky a v okně mi svítí rampouchy. Dokonce jsem tím nakazila další dva pokoje =P Následujte mého příkladu a šiřte vánoční náladu. Už takhle je jí mezi námi málo ;)